Titul Evropské hlavní město kultury je každoročně udělován jednomu či více evropským městům, která díky tomu mají unikátní příležitost přiblížit Evropě i světu svoje kulturní dědictví, historii i současnost. v letošním roce je toto označení propůjčeno trojici měst – maďarskému Veszprému, rumunskému Temešváru a řecké Elefsině.

Letošní trojice Evropských hlavních měst kultury nabízí pestrou procházku evropskou historií. Zatímco maďarský Veszprém napsal svoji zlatou kapitolu ve středověku (jakožto první maďarská diecéze a místo korunovace uherských královen – více zde) a rumunský Temešvár v novověku (kdy byl svědkem technologické revoluce v podobě elektrického osvětlení a místem vzedmutí protikomunistického odporu – více zde), poslední z Evropských hlavních měst kultury, které vám v našem miniseriálu představíme, prožilo svoje zlaté období v antice. Nepřekvapí proto, že se nachází v Řecku. Je jím Elefsina (též Eleusis), přístavní město s 30 tisíci obyvateli, které leží 20 kilometrů severozápadně od řecké metropole, Athén.

Řecko stálo u zrodu tradice Evropských hlavních měst kultury

K počátkům se vracíme i ve smyslu tradice udělování titulu Evropského hlavního města kultury. Právě řecká ministryně kultury Melina Mercouriová v 80. letech s touto myšlenkou přišla a Athény se v roce 1985 staly historicky prvním Evropským hlavním městem kultury. Od té doby byl z řeckých měst titul propůjčen ještě Soluni (1997) a Patras (2006).

Elefsina je tak čtvrtým řeckým Evropským hlavním městem kultury. Kulturní program v Elefsině začal zahajovacím ceremoniálem 4.-5. února 2023 a celkově zahrnuje 465 dílčích událostí. Pro milovníky kultury i turistiky tak může jít o zajímavou destinaci pro dovolenou, například při příležitosti blížícího se Dne svatého Valentýna.

Elefsina leží v historickém řeckém regionu Attika. Navzdory dnešnímu nenápadnému charakteru lze říci, že právě tudy kráčely dějiny starověké Evropy – antického Řecka i Římské říše. Ostatně i proto se v letošním roce Elefsina titulem Evropského hlavního města kultury honosí. Právě toto místo bylo dějištěm tzv. eleusinských mystérií, jednoho z nejtajemnějších náboženských rituálů antického Řecka, při nichž byl oslavován kult bohyně Démétér a její dcery Persefony.

Elefsina: Dějiště tajemných antických rituálů i řeckého dramatu

Elefsina svoji stopu nezanechala pouze na antické mytologii, ale i v oblasti dramatu. na přelomu 6. a 5. století před naším letopočtem zde žil Aischylos, přezdívaný jako „řecký otec tragédie“. o oprávněnosti této přezdívky svědčí, že podle odhadů vytvořil mezi sedmdesáti až devadesáti divadelními hrami – ačkoli do dnešní doby se z nich dochovalo pouze sedm. Aischylos žánr tragédie významně rozvinul vytvořením nových typů postav, důvtipnější úpravou jeviště i změnou charakteru kostýmů. Děje jeho veršovaných her se většinou týkají morálních a náboženských témat.

Slavnou osobnost v Elefsině připomíná busta a festival „Aeschylia“, který se koná pod otevřeným nebem vždy na konci léta a jehož program zahrnuje divadelní představení, koncerty, taneční akce i umělecké výstavy. Dějištěm festivalu je Palaio Elaiourgeio, historická stavba u břehu Eleusínské zátoky, která dříve sloužila jako továrna na olivové mýdlo.

V 19. a 20. století podobu Elefsiny výrazně ovlivnil rozvoj průmyslu a město dnes návštěvníkům nabízí zajímavý kontrast starobylé minulosti s postindustriální současností. na antické tajemné rituály i novověké průmyslové stopy odkazuje motto oslav roku, během něhož je Elefsina Evropským hlavním městem kultury, které zní „Mystéria tranzice“ („Mysteries of Transition“).

Autorka: Kristina Hubáčková, Euroskop.cz